sobota 5. srpna 2017

Slovinsko 2017 - den první, sobota, k moři s mezipřistáním

     Slovinsko před třemi lety se nám moc líbilo. A protože je to malá, ale krásná země, která má snad úplně všecko, a my jsme už dlouho nebyli u teplého moře, vypravili jsme se tentokrát na hlavní letní dovolenou opět do Slovinska, protože kromě těch jiných krás má i to moře.
     Ale protože víme, že krásné jsou tu hlavně hory, využijeme toho, že to tu tak trochu známe, a pojednáme příjezd jako výlet. Tedy žádná dálnice, ale hezky přes kopečky. Naše cesta tedy vede i přes sedlo Vršič. A jakoby nestačilo, že se tu jezdí na jedničku, ještě tu je úsek, kde se opravuje silnice a chybí tu asfalt. A tak náš věrný, spolehlivý a na dovolenou nezvykle naleštěný vůz pokrývá vrstva bílého alpského prachu. K tomu je třeba si představit, že navzdory nadmořské výšce je okolní teplota přes 30 stupňů. Je to taková hezká první fotka :-)


     Tahle kráva byla taky fajn zpestření. Nevíme, co tam na té dlažbě bylo tak neodolatelného, nicméně tvářila se, že ji nic nerozhází. Tou uličkou mezi ní a krajem silnice jsme po pár vteřinách projeli i my. Foceno je totiž za jízdy a přímo z auta.


     Taková nebo nějaká hodně podobná fotka tu už určitě byla před těmi třemi lety. To ale fakt vůbec nevadí.


     Mamka je tu hezky, na Pipiho zapózování se mi už čekat nechtělo.


     Fotit se s ovcema ho zjevně bavilo víc :-)



     Mě to ostatně bavilo taky :-)


     Tady už jsme se taky jednou fotili. Pro srovnání viz vlevo nahoru :-)


     Z Vršiče jsme sjeli na druhou stranu a ocitli se tak kousek pod pramenem řeky Soča, podle které pojedeme vlastně celý zbytek dnešní etapy až do vesničky Ljubinj, která patří k větší "vesničce střediskové" Tolmin. Soča je překrásná, na její nejhezčí partie se ještě půjdeme podívat. Zatím nás jen vyláká v tom příšerném vedru ke krátkému smočení, aspoň nohou a jiných nezakrytých částí těla. Zatímco já se mírně stylizuji a ve skutečnosti tak dobře nevypadám, řeka je mnohem hezčí než na obrázku.


     Tlapky naší matky, tedy ilustrace na téma křišťálově čistá voda.



     Do cíle jsme dorazili někdy před sedmou večer. Myslím, že ještě nikde to nebyl tak krkolomný příjezd k ubikaci, jako tady. Apartmán má mít podle webu 70 čtvrečních metrů, já myslím, že s rezervou! Je to opravdu velkorysý prostor. Fotky jsou sice z druhého dne ráno, ale to je snad fuk :-)





     Náš plán na zítřejší výlet na Kanin (Monte Canin, tedy "Psí hora", 2587 m n.m.) musíme změnit, protože předpověď hrozí bouřkami od 11 hodin. Tak zůstaneme "dole" a uvidíme. Tady je toho k vidění hodně :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat