sobota 13. srpna 2016

Rakousko 2016 - den první, sobota, den příjezdu

Také letos jsme při plánování dovolené zůstali u osvědčeného modelu "voda a hory" a našli si na booking.com jeden zajímavě vyhlížející "Ferienwohnung" u Achensee, tj. v Tyrolsku kousíček od bavorských hranic.



Už poněkolikáté vyrážíme na cestu v sobotu a doufáme, že i tentokrát to bude k přežití. Samozřejmě že u nás i v Německu se letní sezóna intenzivně využívá k vylepšení silnic, ale projíždíme celkem plynule a opravdové zácpy nás čekají teprve po sjetí z dálnice a důvodem je to, že se zkrátka noví rekreanti musejí vecpat do svých lokalit. Cca za šest hodin překonáváme asi 500 km, dorážíme do cíle a můžeme se podívat, kam jsme se vlastně nastěhovali.




Výhledy z oken a balkónu jsou výborné, ať už se díváte do dáli...


... nebo doširoka.


Po příjezdu je třeba zčerstva vyzkoušet balkón, kafíčko a internet. Ten nebyl inzerován a jako novinka je nám při příjezdu hned nabídnut. Nepočítali jsme s tím, ale přiznejme si, že je to příjemné.



To, co není vidět na následujícím obrázku v popředí, je parkoviště (tam se nám bude dobře hrát speedminton), a to, co není vidět vzadu, je jezero Achensee a my k němu hned vyrazíme, ať vidíme, na čem jsme.



A to je ono. Po pravé ruce není tentokrát vidět veliký kemp pro karavany a vlevo vidět je hrázka oddělující koupací rybník, jak si tedy alespoň překládáme Badeteich, od zbytku jezera.



Péťa samozřejmě dorazil k vodě na pennyboardu.  Ve výrazu se již snad zračí určitá pochybnost, ale jaká je voda, uvidíme až za chvíli.


Zatím můžeme pozorovat cvrkot na hladině. Zdá se, že plavební provoz tu probíhá podobně jako třeba na Lipně do účinnosti vyhlášky 46/2015 - plachetnice, plavidla bez motoru a osobní lodní doprava, jak je zvykem nesprávně říkat: parníky :-)

V každém případě je tu docela živo. Uvažujeme o šlapadle a Pipi samozřejmě má touhu vyzkoušet stand up paddling, tedy ty prkna, co se na nich stojí a pádluje jako na kánoji.

A došlo na nejhorší - koupání ve výšce bezmála 1000 m n. m. Voda po kotníky vybízí k předvádění muskulatury, za chvíli bude po machrování.


Je to improvizovaná akce, místo plavek boxerky, nadšení i vůle dostávají na frak, ale nakonec tam kluci vlezli. Hodnocení je jasné - je to děsně ledový.

V popředí to je Vojta, v pozadí asi Klobenjoch, 2041 m n. m., ale to si nejsem úplně jist. Tím Vojtou ano.




Pipi občas sebere foťák a nenápadně pořizuje detailní fota. Tady mě zřejmě zastihl, jak se snažím ve složitém menu Vojtova Panasonicu, kde že je zakopanej pes toho, že to nějak přepaluje.





Taková dovolenková rodinná idylka.

 



V Rakousku je všude spousta atrakcí pro děti, hlavně hřiště všeho druhu. Tady je jedno takové "obyč", jako bývají často i u nás, ale za ním je jedno vodní a to je úplně dokonalé. Ještě ho vyfotíme zblízka a dáme sem někdy jindy.





Jeden tyrolský hotel. Když sem přijedete, nemůžete se nabažit těch balkónů a pelargonií. Naštěstí se vám to po nějaké době trochu omrzí. Mamka ale požaduje samostatnou fotografickou sérii rozkvetlých rakouských balkónů a štítů. Tak to jí asi budeme muset vyhovět :-)




A ještě jeden západ slunce z druhého břehu jezera. V popředí je půjčovna, kterou druhý den určitě vyzkoušíme.



Žádné komentáře:

Okomentovat