neděle 14. srpna 2016

Rakousko 2016 - den druhý, neděle, poznej okolí

Abychom nepřepískli začátek, věnujeme první celý den strávený na místě okolí, a protože předpověď slibuje celkem hezké počasí, zkusíme se věnovat vodě.
Úvodní snímek je velmi idylický. Hodné děti, poprvé a naposled tento den (a zřejmě i týden) v naprosté shodě.



Hned kousek vedle vsi jsme na mapě objevili vodopád. To je taková příjemně nenápadná přírodní atrakce na úvod. A cestou samozřejmě přehlídka rozkvetlých balkónů. Chtěli jsme vyfotit s kytkama a ve Vojtově kompozici to jednoznačně vyhrály.


Tak, a tady je taková typická alpská fotka - v popředí usmívající se turisté, ukazatel a ohradník pastviny, opodál lavička a úplně vzadu horský hřeben.


Cesta vede zjevně někam dál směrem do údolí, ale my se dnes spokojíme s cílem výrazně bližším.


Ale pěkně popořádku - nejdřív trochu pózování...



... a ještě jedno...


... a pak teprve přijde na řadu ten vodopád :-)


Je tu tak trochu nával, počkáme tedy chvilku, až se cizí dětičky vycachtají.


Pak už ale můžeme vyrazit vzhůru i my. Nejdřív Péťa...



... a pak i Vojta s mamkou.


A Vojta se dokonce nechal i zvěčnit v pozici dobyvatele stříkající skály :-)





Jak už jsem se zmínil, počasí bylo opravdu pěkné a svádělo k záběrům... no možná ne úplně umělecky hodnotným, ale určitě krásně kýčovitým. Občas se nedalo odolat :-)





A ještě jedna prázdninová případně i k ukázání na Botiči...


... popřípadě na Heyráku.


Tahle žába byla fakt pěkná a navíc docela ochotná stát modelem. Možná to bylo tím, že sluníčko sice svítilo, ale teplota vody u těchhle studenokrevnejch vykonala svoje.


Tyhle lehací lavičky jsou tady skoro všude a mají něco do sebe.


Přírodní krásy jsme si odbyli a teď trochu do civilizace. Zkusíme, jestli se voda v jezeru od včerejška neohřála.


První tam byl Pipi, ale zcela jistě soudil, že je to zrovna taková ledárna jako včera. Povšimněte si, prosím, ostatních rekreantů - většinou se tváří, že je tu voda jak na Jadranu. Třeba ten pán, co plave styl "ouško", nevypadá, že by mrznul.


Iluzi přijatelné teploty lze vlastně podpořit i tímto snímkem. Mamka hned tak někam nevleze. Pravda je ovšem taková, že padnul rekord z léta 2014. shodli jsme se, že i v tom Bohiňském jezeru to bylo teplejší.



Koupací rybník tomu tady říkali. Kousek jezera u kempu byl oddělen takovou dělicí hrázkou, po které vedla cesta, a aby se dalo proplouvat na lodičkách sem a tam, byl v hrázce průplav a přes něj mostek. Opatření to bylo výborné, protože to jednak bylo pěkné napohled a jednak hráz oddělovala totálně ledový přítok od koupacích vod :-)



Dělicí hráz je vidět z okna restaurace v místním kempu. Jsou tu i stany, ale kemp je obsazen hlavně karavany. Část restaurace provedená jako skleník je jistě mnohem lépe obyvatelná v zimě, ale vydrželi jsme tam a dali si aspoň polívku. Servírka, a dost možná že šéfservírka, byla Slovenka, tak jsme to měli trochu jednodušší.






























































































































Žádné komentáře:

Okomentovat