čtvrtek 20. srpna 2015

Itálie 2015 - den šestý, čtvrtek, čím blíž, tím líp

   Nevím, jestli je použití následujícího přísloví úplně namístě, ale řeknu-li: "Všude dobře, doma nejlépe", tak to může znamenat, že pro nejlepší zážitky a fotky se můžeme vydat dokonce i pěšky přímo z pronajatého apartmánu.
    Zcela výjimečně tedy nevyrazíme směrem k autu a autem pryč, ale pěšky směrem do "naší" vísky Liano. A to je tudy :-)


   Velmi výrazným prvkem zdejší flory jsou jedlé kaštany.
   

   Moje radost, že jsem našel nejen prázdné šlupky, ale také plný plod, netrvala dlouho. Těšil jsem s, že si přivezu a vypěstuju "pravé italské", nicméně tyto krásné kaštany se posléze ukázaly býti plesnivými, takže z toho nic nebude :-(
  

   Konkurence se tedy nekoná a plantáže zůstanou, kde jsou, tedy tady. Překládejte. Zdá se, že jsme na vlastní oči viděli oficiální pěstební zónu.
  

   Světlo bylo ostré, je to trochu přepálené, ale zjevně je to doopravdický kaštanový sad (nevím, jestli to je ten "správný ořechový" výraz, ale vlastně je to tak.
  

   Taková skrývačka. Uprostřed obrázku je ve štěrbině schovaná hlava ještěrky. Jsou jich tu stovky, jen se žádná nechce nechat fotit. Jsou to plaché a velmi rychlé potvory.
  

   Takových pěkných typických místních zákoutí by se dalo nafotit opravdu hodně.
  

   Stezka stoupala porostem a terén byl na pohorky jako dělaný. Jsme rádi, že je máme.
  

   Konečně! Odměna za pot a námahu je tu. Panoramata!!! :-D
  

   Tyhle kopečky známe z našich oken a také od jezera jsou v okolí, kde se pohybujeme, vidět vlastně odevšud.
  

   Obec na výběžku uprostřed snímku je Toscolano, tam jsme byli v neděli a tam jsme se také poprvé koupali. Ten ostrov, který je vidět "nad" ním, je Isola del Garda. Ačkoli se jeví jako nudlička, je to největší ostrov na jezeru, má pohnutou historii a byť je v soukromém vlastnictví, je od roku 2002 zpřístupněn pro turisty.
  

   Tento pohled na Gargnano se jeví jako letecký snímek zcela právem. Výška nad hladinou je skoro 600 metrů. Pozorujeme a identifikujeme pláže, se kterými jsme již měli tu čest, a plánujeme objevit cestu na tu, která se nachází podél viditelného rovného úseku silnice "vpravo uprostřed". Mělo by to být někde u restaurace a hotelu "Lido" a kus pláže by se měl jmenovat "Žlutý citrón". Tak uvidíme.
  

   Centrum Gargnana. Ještě jsme tam nebyli a doufáme, že to v podvečer stihneme alespoň v rychlosti napravit.
  

   Pohled směrem severovýchodním. Co dodat?
  

   Vojta bude samozřejmě protestovat, protože bude mít nějaké výhrady k svému výrazu, mně se ale fotka moc líbí. Výraz ve tváři je přírodovědné vytržení, protože to na tom ukazováku je nějaká exotická moucha.
  

   Péťa vyrábí telefonem panoramatickou fotku. Myslím, že se povedla. Uvidíme, jak se povedou jednání o autorských právech :-D

  

   Výraz tentokrát důstojný, leč kompozice snímku trochu chudá :-)

 

   A další do alba. Taková klasická prázdninová :-)
 

   A ještě nejsevernější část Gargnana. Je vidět terasovité parkoviště a pod ním pláž a park Fontanelle. To je ta, co jsem si stěžoval na šutry. Nespravedlivě. Ty jsou tu totiž všude.
  

   Dneska ještě nebyla čistě botanická. Kaštany se nepočítají, to byla částečně ekonomická geografie :-)
  

   A jedna entomologická. Byl hezkej a krotkej :-) Rozpětí tak cca 7 cm.
  

   Po nějaké ne úplně krátké době pátrání jsme nakonec objevili stezku k poustevně sv. Valentýna. Tato dvířka přetínala stezku tak, že pokud byla zavřená, skála pod a nad stezkou znemožňovala cestu dál. Pro úplnost nutno dodat, že zde fungoval jakýsi systém "BRANO" s kladkou a lankem s kamenem coby závažím. Fungovalo to dobře.

 

   Poustevna byla ještě o něco výš, ale to už nehrálo až takovou roli.
   

   Světce Valentýna neznám, pátrat po něm se mi nechce, ale poustevnu jsme si prošli a měl to tam docela pěkně zařízeno. A dodnes je to tam vybavené. Dá se tam spát, vařit na ohni, modlit, rozjímat... 



   Mamka s Pipim nakonec dorazili taky, ačkoli původně vyhrožovali, že počkají na rozcestí. Tak mají aspoň hezkou fotku, aby bylo vidět, kam to až dotáhli :-)
  

   Je nutné nechat si občas udělat foto. Tak nějak se to prostě sluší, že?
  

   Taková ilustrační. Tak tu vypadají cestičky. Zdola samozřejmě ani nejsou vidět.
  

   Tady bydlíme. Jdeme na oběd a nachystat se na odpolední pokračování.
  

   Tak jsme tedy našli tu pláž s plážovým barem Giallo Limone! A je to tady kupodivu hodně stejné jako jinde :-D K fotce: je téměř nemožné dosáhnout toho, aby se tři lidé najednou tvářili vstřícně k faktu, že je chce někdo zvěčnit.
  

   Dnes byl opravdu docela silný plavební provoz. Pro koupající to mělo tu výhodu, že chodily často vlny :-)
  

   Pohled směrem severním I.
  

   Pohled směrem severním II :-)
  

   Mamka tu ještě dnes nemá fotku, tak to napravíme jednou velkou :-)

 

   Tohle je úžasné místo. Je to vjezd na parkoviště. Taky jsme ho absolvovali, pak ale jeli jinam. Mezi zídkou a stromem je místo opravdu tak na projetí jednoho osobáku. A strom vypadá zcela nepoškozeně! Když se chce, všechno jde. Nech žít brouka i strom!!! :-D
  

   Když budete bydlet u velkého jezera, budete mít vedle baráku třeba i takové plácky.
  

   Popojeli jsme kousek k centru Gargnana a tam zase byly k vidění takovéhle plácky. Tenhle byl ale za mříží a protože to fotila Helča, nevím přesně o co šlo :-) Ale pěkné, ne?
  

    Některé banánovníky jsou tu fakt impozantní. Okolo jednoho jezdíme od Gargnana nahoru do Liana a na tenhle jsme narazili cestou do centra.

 

   Průhled uličkou k horám. Je jich tu hodně a neomrzí,

 

   Taková podvečerní idylka. Rybářů jsme viděli hodně, tahat rybu nikoho. Na to jsme ale zvyklí z domova :-)
  

   Bugenvila, mandarinky, slunečníky, hory... je to vlastně kýčovka! :-D
  

   To mě zaujalo. Na jednom stromě jsou mandarinky totálně nezralé a totálně zralé. Nic mezi tím. Jak to dělaj, sakra?
  

   Jachetní přístav Gargnano. On je v centru, tak se tak jmenuje. Jinak je jich tu samozřejmě vícero.
  

   Když se nechcete potkávat na úzké ulici s autama, tak to prostě vezmete okolo přes vodu. Dobře zařízeno. A ještě je tu víc místa na sezení u hospůdek.
  

   A ta je dnes poslední. Tahle ulička je opravdu velmi uzoučká. Ale funguje úplně plnohodnotně. Parkují tam bicykly a jsou tam vchody. A to stačí :-)

  

Žádné komentáře:

Okomentovat