pátek 21. srpna 2015

Itálie 2015 - den sedmý, pátek, lagio plagio (čti "lážo plážo")

   Po včerejší procházce po místních kopcích a v místním vedru jsme na výkony nadobro rezignovali. Nejhezčí je to v Gargnanu a už nic vidět nepotřebujeme a nikam se nebudeme plahočit. Jsme tu poslední den, tak si ho užijeme pěkně pasivně :-D
   Zůstalo jen jedno nesplněné přání - zatím jsme nikde nenarazili na pekárnu a tak jsme odkázáni na rozpečené pečivo ze supermarketů. Není to špatné, ale není to prostě ono. Pro naši mamku je to nesmazatelná kaňka na té naší dovolené. Naštěstí jsme učinili včera večer v Gargnanu objev. Pekárna byla tou dobou sice prázdná, ale k ranní návštěvě nás úspěšně vyprovokovala. Proto zanecháváme spící děti opuštěné v Lianu a odjíždíme těch 500 výškových metrů, 10 kilometrů a asi milión zatáček pro čerstvé pečivo.
   Podařilo se! Na snímku sice chybí pohled do vedlejších dveří otevřených přímo do pekárny, ale nám stačilo jen vidět a vedle zakoupit. Co na snímku nechybí, je patrný výraz uspokojení :-)


   Po bouřce, která se přehnala někdy k ránu, zanechala po sobě výrazně viditelné stopy, ale nikdo jsme ji nezaznamenali, bylo ráno na obloze jedním slovem vymeteno. To si prostě musíte vyfotit.
  

   Ale kavárenské přístřešky u přístavu chrání i proti rannímu ostrému slunečnímu svitu.
  

   Hodně času uteklo, než jsme snědli a vytrávili ranní čerstvé pečivo. Pak jsme se ale přesunuli do Toscolana, kde jsme hned první den pobytu našli pláž s nejlepšími podmínkami pro vodní hrátky. Pravděpodobně nějaké výčitky svědomí nás dovedly k tomu, že jsme si roztáhli ležení na tom úseku pláže, kam byl dovolen vstup se psy. Zatím jsme totiž narazili vždy jen na parky a pláže, kam psi nesmějí. A to jich tu je v porovnání s jinými zeměmi poměrně dost. Na každém takovém místě jsme se uklidňovali, že s Centem bychom byli v koncích, a ujišťovali se, že se doma má určitě dobře. No, a nakonec jsme skončili v psím teritoriu. Ale byli to samí šikovní hafani a docela nás bavili.
   A protože dneska byl vyhlášen den válecí a pohodový, přesunuli jsme se asi po dvou hodinkách do Gargnana k další koupací etapě. Válecí a pohodový den je ovšem možno praktikovat pouze za předpokladu, že necháte doma děti. Asi budeme muset pořídit nějaké větší plavidlo. Ten kruh, co na něm jedem, je jednak pro dva malý a potom také dost pomalý :-)

 

   Odpoledne plynulo, den přinesl na oblohu obláčky a my začali přemýšlet o občerstvení, které ke dni pojednanému jako pohodový musí nutně patřit. Restaurant Fontanelle za námi tentokrát dostane košem a my si vychutnáme pizzu s atmosférou pobřežního městečka.

 

    Doplatíme parkovné a cestou do centra pořídíme foto parku nad pláží našeho posledního koupání.
  

   Všechny fotky, co vznikly prostě okamžitým zmáčknutím nějakého pěkného pohledu nebo výhledu, sem prostě dát nejde. Tak jen občas nějakou, no.
   

   Nebo raději dvě :-)
  

   Fikaně jsme se na chvíli opět zbavili dětí, tak jsme si mohli udělat nějaké to aranžované foto.

 

   Včera jen jeden obrázek s Helčou, tak to dneska trochu napravíme :-)

 

   A ještě jedna větší :-)
  

   Tohle je foceno od stolu, který jsme si opatřili k večeři. Na všech byly cedulky "Reservato", ale paní vrchní pravila, že jeden je obsazen až od půl osmé. No a protože bylo právě šest, krásně jsme to zvládli.
   

   My naší dovolené vždycky fandíme. A proto: GARGNANO JE NEJLEPŠÍ!
  

   Taková místní MHD. Vyzkoušíme ale asi až příště. Aspoň se teda všichni shodujeme na tom, že sem ještě někdy musíme zavítat. Možná je to jen kouzlo okamžiku, ale spíš to bude tím, že je tady opravdu moc krásně a je tu všechno, co si člověk od léta a prázdnin přeje.
  

   Myslel jsem si, že to jsou jen taková klišé a že už to dávno není pravda, ale potvrdili jsme si, že ITALOVÉ DĚLAJÍ ZMRZLINU A PIZZU VÝRAZNĚ LEPŠÍ NEŽ NĚKDO JINÝ!!!
  

   A jdeme k autu a pak odjezd k poslednímu přenocování. Tak co ještě zvěčníme? Tak třeba přístavní zátiší.
  

   A ještě jedno zátiší ilustrační, s bugenvilami, zídkou, domem s okenicemi, horou a lampou.

 

   A jedno cestovatelské - terasové parkoviště, téměř by se chtělo říct monumentální, protože tu máme ještě monumentální jezero a monumentální hory. Je to tu prostě monumentální :-)
  

Žádné komentáře:

Okomentovat