středa 19. srpna 2015

Itálie 2015 - den pátý, středa, tento způsob léta...

   Hned ráno do bylo už na první pohled všechno jinak. Stačí se podívat na začátek den starého příspěvku a na stejný záběr z dnešního rána :-(


   Nějakou dobu to vypadalo, že konečně prožijeme den dovolené tak, jak bychom si všichni přáli, ale stydíme se přiznat :-)

Nakonec jsme vyrazili okolo Gardy směrem, ze kterého jsme v sobotu přicestovali a naším cílem bylo Riva del Garda, městečko na severním konci jezera. Mraky se válely všude, kam oko pohlédlo.
   

      A to už je pohled směrem jižním, tedy z Riva del Garda na jezero.



   Riva del Garda je velmi pěkné městečko, které se k jezeru hodně hodí. Je tak akorát velké, má ráz historický i moderní, ale s takovými těmi prvky technické vyspělosti před druhou světovou válkou. A docela si na tom zakládají.
  

      Samozřejmě je tu u jezera velký park a taky marina. A taky jsme viděli hodně malých trénujících jachtařů na Optimistech, ale asi jsme je nějak nenafotili :-(



   To, co vypadá jako jedna dlouhá osobní loď jsou ve skutečnosti dva místní trajektíky. A to za nimi je krásná vodní elektrárna, čili centrala idroelettrica. Voda tam jde těmi rourami z říčky Ponale, co vytéká z jezera Ledro. Tam už jsme taky byli. Připomínám, že výškový rozdíl hladin jezer je 600 metrů a vzdálenost jen asi 7 km! To se to těma turbínama potom točí :-D



   V městském muzeu mají fotky, kde jsou na stejném místě se skoro stejným pozadím vyfoceny dámy někdy z počátku minulého století.



   Copak ten racek, ten ani ne, ale to množství kachen je jednou z věcí, které nám připomínají, že jsme u sladkého jezera. Stejně se pořád pleteme a říkáme "u moře", "k moři" atd.



   Tuhle fotku si Vojta kupodivu dokonce objednal :-)



   Hotel Slunce býval kdysi, a je vlastně opět, i v mém rodném městě. Tady je to sice "Sole", ale to je přirozené.



   Turistický ráj. Hromada hotelů, na kopečku pevnost, jezero, samá ferrata, cyklostezky na místě starých po skalách šplhajících silnic (dneska se jezdí tunelama), k tomu nějaká ta socha svatého, restaurace pod slunečníkama...



   Počasí ale zlobilo. Pršelo, místy dost a u jezera foukal i poměrně protivnej vítr.






   Tady se jezdí na opravdu kvalitních kolech. Asi to tu berou vážně skoro jako u nás :-)
    

   Hlad a zima si řekly o doplnění energie. Dnes to byly nějaké zapékané záležitosti, ale i tohle tu umějí udělat docela chutně. Legrace je, že každá ta houska nebo sendvič se jmenuje nějak jinak a všechny italsky. Objednali jsme si každý něco jiného a nechali kolovat.



   A to už je zase Gargnano. Zkoušíme se propracovat od parkoviště, kde jsme už jednou stáli, k pláži, kde jsme ještě nebyli. Cestou se Pipi nechal zvěčnit s touhle červenou krasavicí. Jsme v Itálii, je to samozřejmě Vespa.



Nakonec jsme skončili na pláži, kde už jsme také byli. Objevné cesty budeme muset odložit na zítra. Chlapci se hezky a s úsměvem baví, za pár vteřin si možná vjedou do vlasů. Tak to prostě chodí.



   Mamka se taky vykoupala, teď už jen nasává atmošku :-)
   

   Dneska je to prostě na dlouhé rukávy a nohavice.



   Ono to takhle bez sluníčka moc nevypadá, ale na téhle poslední dnešní fotce je všechno - agáve, oleandr, palma i cypřiš. A pak neměj pocit, že jsi u moře :-)



Žádné komentáře:

Okomentovat