neděle 11. srpna 2013

Polsko 2013 - den první, den příjezdu, sobota 10. srpna 2013

Ráno nebylo kam spěchat, proto jsme vyrazili skoro o hodinku později, než jsme původně měli v plánu. Trochu se na tom podepsala naše kočka Líza, která neměla jasno v tom, zda první den a půl do návštěvy tety Bóži, takto následující týden pečovatelky o blaho naší zvěře, stráví v exteriéru nebo v interiéru. 
Nějak jsem odvykl rodinným výjezdům do zahraničí a prvních pár kilometrů se nemůžu zbavit pocitu, že něco zcela zásadního pro úspěch dovolené zůstalo někde doma. Nakonec se snad stalo jen to, že nikoho tak nějak nenapadlo, že pro průjezd Německem je fajn mít v kapse aspoň 70 centů na zaplacení návštěvy toalety. Tedy maminčiny návštěvy toalety. My, chlapi, na tom jsme zase (jistěže zcela nespravedlivě :-)) mnohem lépe.
Nějak jsme si zabalili foťák do kufru, a tak tady nikdo neuvidí ani lesy větrných elektráren ani toho neskutečného veterána s loukoťovými koly ani kempinkový přívěs s mezinárodní značkou DDR, který vypadal, jako by před dvěma týdny opustil výrobní fabriku a v němž jsem zcela jistě poznal to úžasné zařízení, ze kterého dederóni před těmi 30 lety stavěli stan i s pevnou podlahou a schůdkama. Tak toho má vlastně Helča někde v telefonu. Tak uvidíme, třeba to sem vlepím.
Krajinu okolo cesty netřeba popisovat. Poslední krásy končí s posledním kopečkem Českého středohoří. Pak už je to placka až na pláž ;-)
V Pobierowu nám trošku trvá, než trefíme. Zíráme, jak je tu husto. Nabyl jsem z internetu falešného dojmu, že turistický ruch né že by tu byl přímo v plenkách, ale že je to tu tak trochu odstrčené, nepříliš vyhledávané... Jak tragický omyl. Mělo mi to dojít už na Wikipedii.

Plik:Pobierowo02.JPG

Nakonec jsme na místě a jsme rádi, že jsme dobře vybrali. Ve srovnání s lokalitami poblíž hlavní „obchodní“ tepny nebo v různých jiných chatkách, domcích a bungalovech, je náš apartmánek nový, čistý, sympatický, v příjemném prostředí atd. atd. Paní vedoucí je příjemná a celkem rychlá, takže po vyřízení formalit a doplatků apod. si to můžeme sypat k moři. A je tam!



Tabule u stanoviště plavčíka hlásala: vzduch 27 °C, voda 19 °C. No, myslím, že to mohlo být tak v poledne. Teď, po páté odpolední, už to určitě ani zdaleka není těch 27, ale je to možná víc než 19 ;-) V každém případě mokrá kůže chlazená místním větrem vnímá po chvíli vodu přímo jako teplou. A tak si kluci docela medí.

Ačkoli osazenstvo pláže už docela řídne, pořád je to docela Václavák.



Pak ještě krátká procházka po obci (je to teda jak na pouti) a pak večeře a rychle spát. Vlastně ještě zařídit internet a zkusit napsat třeba nějakej cestovní blog :-)

A slíbil jsem ten kouzelnej přívěs z DDR! To je von!
 A teď už teda fakt spát.

Žádné komentáře:

Okomentovat