neděle 11. srpna 2013

Polsko 2013 - den druhý, neděle 11. srpna 2013

Ráno: mamka ranní běh po pláži s Vojtou, bez fotodokumentace.
-----------------------------

První den skončil bouřkou a deštěm a druhý den se probudil do oblačného a trochu větrného rána (tedy tím míním ještě o něco větrnějšího než třeba včera, tady to tak nějak patří k věci). Od plánovaného dopoledního koupání nás to však neodradilo. Vlny a hukot větru následně zdokumentovány.




Aspoň jsme vyzkoušeli stanový přístřešek, docela fungoval (to je dobře, máme dva ;-)).


A Vojta je vodní živočich s jednoznačnou příchylností k vlnám, takže si to užíval o to víc.

Po obědě, kerý jsme pořídili ještě z domácích zásob a místních brambor, se dastal ke slovu Vojtou připravený program. Sjeli jsme autem do Niechorze na maják a do obce Trzęsacz na ruiny kostela z 15. století.
Tak maják byl fakt pěknej, zejména první pohled na něj z parkoviště :-)

O kousek dál to pak bylo o něco lepší.

Podobně jako ostatní ceny bylo vstupné velmi lidové, takže jsme postupně na vrchol vystoupali všichni.



Pohled z výšky majáku nebyl nejhorší. Třeba pláž v Niechorze vypadá opravdu hezky.

Ještě nasmím zapomenout na to, že jsme přestáli docela vydatnou přeháňku, na některýách „sólo“ fotkách výše je to i vidět.

Ruiny jsme navštívili cestou nazpátek. Možná, že celá vesnice Trzęsacz byla zajímavější než propagovaná ruina. Posuďte ostatně sami.

Ruina (to je to vpravo :-)) je poněkud ostřejší než živé objekty na fotografii, ale to není úplně důležité. Pěkná byla celá vyhlídková plošina postavená i jako přístup na pláž, ve zdejší oblasti oddělené od „vnitrozemí“ docela vysokým útesem.





A cestou k pláži, ruinám a plošině se prochází upravenou promenádou.

Po návratu domů jsme si dali ještě dlouhou procházku po pláži „tam“ a Pobierowskou „hlavní třídou“ „nazpátek“. Tak tohle je „naše“ cesta směrem k moři. Na pravé straně ulice je vlastně křižovatka a i jinak jsme vlastně mimo centrum a síť atrakcí a obchodů není až tolik hustá.

Náš nejbližší příchod na pláž sice není tak vysoký, ale osobně jsem si vyzkoušel, že písek na fošnách klouže zle. Ustál jsem to o chlup.

Pro srovnání s ránem jedno malé video. Ono to stejně vypadá stejně :-)

  

Procházka po kraji pláže, kde vám mořská voda omývá unavená chodidla a vaše stopy ve světle zapadajícího slunce postupně mizí ze světa, je zkrátka jedna velká romantika :-)








Takový západ slunce na mořské pláži, to je kýčovka nejtvrdšího ražení. 


Některé jedince ovšem ani blížící se západ slunce od koupání neodradí. Ta černá bójka v pozadí je hlava našeho Vojty.




































Většinu pohledů přitahuje scenérie západního horizontu.























A co to máme na druhé straně?
























No přece velmi oblíbené lampiony štěstí! Doufám, že místní borový les shoří až po našem odjezdu ;-)







Představení pomalu končí. Mineme řídnoucí řady diváků jdeme do hajan. Dobrou noc, moře. Zase zítra!


Žádné komentáře:

Okomentovat